A krom zmíněných Sušan tak nakonec najdu příjmí Kádner i v záznamech obce Třískolupy (což je dnes již zaniklá a zatopená ves západně od Počerad). Roku 1675 je zde Hans zapsán jako 26letý – škrtnutý a s německým přípisem „geheürath“, tedy že byl ženatý. A protože jiný Jan v žádné jiné vesnici nebyl, můžeme bouchnout šampáňo, protože jsme nejspíš našli spojení Hřivic s Třískolupy. Janovým otcem byl Stefan Caadner (dále jednotně Štěpán Kádner), údajně narozený v r. 1638.
Sousední Sušany jsem prolezla několikrát, takže jsem se domnívala, že vím, že prvním zaznamenaným Kádnerem byl Kryštof st. (*cca 1613) s manželkou Zuzanou, kteří měli syna Matese a Kryštofa ml. Jenže nakonec projdu i veškeré pozemkové knihy a urbáře pro Sušany a Třískolupy a výčet všech těch Kadnerů/Khadenů/Khodnerů/Cadnerů/Caadnerů/Caadenů se zmnohonásobí. A byť teorii o tom, že Jan byl skutečně Štěpánovým otcem vzápětí kolega Honzík potvrdí zápisem z gruntovnice, kde je doslova napsané, že Janovi, bratrovi Štěpána ml. se vyplácelo do Hřivic, ostatní pořád zůstává zahaleno historicky tajemnou mlhou. Neznáme otce Štěpána, nevíme, jak a jestli jsou Kádnerovi ze Sušan příbuzní s těmi třískolupskými, a už vůbec nevíme, jestli ti třískolupští nebyli třeba Kádnerovými jen takzvaně po chalupě.
A protože matriky, které by nám určité domněnky mohly potvrdit, anebo taky vyvrátit, se v době 30leté války a před ní nepsaly, nemáme s čím údaje porovnávat. Jisté je pouze to, že:
V Sušanech v r. 1675 existuje pár Kryštof Kádner (*1613) s manželkou Zuzanou (*1631), kteří mají děti Marii (*1658), Dorotu (*1661), Alžbětu (*1665), Jana Kryštofa (*1668) a Matese (*1671). Naproti tomu v té samé době žije v sousedních Třískolupech Štěpán Kádner (*1637) s manželkou Dorotou (*1637) a ti mají: Alžbětu (*1659), Matese (*1661), Jana (*1664), Kryštofa (*1667), Marii (*1670), Annu (*1672) a Štěpána ml. (*1675).
V r. 1692 už Mates v záznamu u Štěpána st. zapsán není (podle všeho se r. 1691 oženil s Margaretou do Velkého Března), nicméně Štěpánovi st. je 53 let a jeho Dorotě taktéž. Je u nich zapsán jediný syn Jan (26), ještě neženatý. Z toho usuzujeme, že se ženil následujícího roku, byť se nám zatím zápis o sňatku nepodařilo dohledat. Jde ovšem zcela jistě o „našeho“ Jana, který jak už víme, odešel do Hřivic, aby zde založil linii slavného Karla, z jehož děl – pro nás, obyvatele hřivického údolí Podlesí – je asi nejbližší tenká sbírka balad nazvaná Violy z Podlesí. Sbírka obsahuje autorovo věnování: Svým krajanům z Podlesí věnuje spisovatel. Pátrala jsem po ní opravdu dlouho, až se mi ji nakonec podařilo velikým obloukem sehnat, a tak máme alespoň jednu hmotnou vzpomínku na hřivickou osobnost – Karla Kádnera, a díky genealogickému pátrání snad i trochu představu o životní pouti a původu jeho předků.
Závěr patří nejhlubší historii rodu Kádnerů, kterým se několik dní věnoval kolega Jan Komárek. Poté, co jsem ho navedla na Jana, syna Štěpána Kádnera v Třískolupech, dál pátral v tamějších soupisech a pozemkových knihách a nakonec zjistil, že Štěpán byl synem Matěje Kádnera alias Koreckého z Třískolup. Krví by Matěj Kádnerem, ale nejspíš přijal příjmí Korecký po chalupě, konkrétně tedy po jejím předchozím vlastníkovi. Zároveň byl Matěj sourozencem Jindřicha, Ondřeje, Michala, Markéty a Kateřiny a jejich matkou pak byla Barbora Milfštajnová. Potvrzuje to několik zápisů v pozemkových knihách. Otec? Kdo ví? Možná Štěpán Kádner nejstarší, který r. 1596 koupil grunt od šlechtice Viléma Kostomlatského z Vřesovic a na Blažimi. Svědčila by pro to i skutečnost, že v gruntovnici VS Postoloprty 52 je zápis o gruntu Štěpána Kádnera na snímku 144 a hned na následujícím 145 je pak zápis Barbory Milštafnové, že ujala chalupu Jiříka Kabriela pro své děti. Ale zápis samotného Jiříka Kabriela je až na snímku 174! Možná, že důvodem bylo právě to, že byl Štěpán otcem oněch dětí, tak aby se zachovala souvislost, napsali záznam o Barboře záměrně pod zápis o Štěpánovi. Ale to už jsou jen dohady a spekulace, pro které nemáme žádný podložený důkaz. Bočních linií a nejasností je bohužel spousta.
Každopádně nejstarší dohledané kořeny Kádnerů sahají do oblasti obcí Sušany a Třískolupy, které dělí 7,5 km vzdušnou čarou. Do oblasti spadající do Mostecké pánve mezi Českým středohořím a Krušnými horami. Do oblasti, kde již od druhé poloviny 17. století probíhala soustavná důlní činnost, která výrazně změnila původně plochý až pahorkatinný reliéf pánve. A tak se vlastně nemůžeme divit, že Jan Kádner tento kraj opustil a zamířil do našeho Podlesí ….
Stránky:
- 1
- 2
