Putování za Rácovými

A je to jasné. Každá vesnice má své top příjmení! Nebo-li každé příjmení má v nějaké dědině své hnízdo. A i když se v průběhu času různě obměňují, některá jsou skutečnými držáky a přetrvávají do dnešních dnů. V případě linie Rácových jsem měla k dispozici oddací list Františka Ráce s Růženou Jíchovou a pak i jeho rodný list z roku 1909. Jeho otcem byl František Rác (*1884), horník v Holešicích (zaniklá obec v okrese Chomutov) a matkou Johana roz. Barsová. A protože tehdejší zápisy obsahovaly i jména a data prarodičů, dozvím se, že otcem Františka horníka byl opět František a opět horník. A pro velký úspěch také z Holešic. A pak přijdou lehké počáteční komplikace, protože matriční knihy obce Holešice s požadovanými roky klasicky na SOA Litoměřice absentují. Naštěstí letos nově zveřejněné sčítací operáty z roku 1921 vydají dost na to, abych se mohla posunout dál. Mám tyhle dokumenty ráda. Krom seznamu lidí, kteří obývali určité číslo popisné, tu bývají i informace o povoláních, o vztazích rodinných příslušníků, roky i místa narození. Proto z karty Františka Ráce z čp. 78 zjistím, že byl v roce 1921 již ovdovělý, pracoval jako kopáč na dole Britania v Ervěnicích a krom pro nás důležitého Františka jr. měl dalších pět dětí (Janu, Josefa, Růženu, Václava a Ladislava). A že všichni uměli číst a psát. Nejpodstatnější je však údaj v kolonce o rodišti. Krom roku 1884 tu totiž figuruje Kněževes u Rakovníka. A tak se přesouvám do známých vod, protože v Kněževsi jsem nedávno lovila předky mých dětí. (O tom však jinde.) Ve zmíněném roce 1884 skutečně najdu narození Františka, jehož rodiči jsou František Rác st. v té době z Kněževse a Anna Šefrhansová z Vejvanova. Óujé, usměju se. Svět je skutečně malý. Vejvanov známe, ve Vejvanově máme Hübnera . A tak se ho samozřejmě hned dotazuju na existenci Šefrhansů v té jeho dědině a dostane se mi odpovědi, že nositelů tohoto příjmení je tam hafo. Nicméně kněževeský František (*1884) se v Kněževsi narodí jako jediný, protože jeho otec František (*1859) už pochází ze Senomat. A aby se to nepletlo, jeho otec je opět František (*1824) a matkou Marie Příhodová ze Senkova, avšak s německými kořeny. Je totiž dcerou Jana Příhody a Majdaleny Glück z Windheim v Bavořích. V Senomatech obývají dům čp. 55, který Rácovým „patří“ min. od r. 1785. Dnes je zde úřad městyse. 

V Senomatech se mj. narodil i věhlasný profesor tělocviku na podbořanském gymnáziu, a jeho příjmení (Holý) skutečně spolu s Trešlem, Vostrým, Rivolou, Vodrážkou, Rácem, Kotkem a Zakonem kraluje senomatským matrikám. A tak celkem snadno dojdu k rodičům posledního z Františků – k Ondřejovi (*1792) a Kateřině roz. Pochmonové z Nesuchyně. A od Ondřeje zas k jeho rodičům – Janovi a Anně Rácovým. Přičemž Jan se narodí r. 1768 Vojtěchu Rácovi a Veronice roz. Vodrážkové. Posledním zaručeným článkem tohoto genealogického řetězu je pak Václav, otec Vojtěcha. Víme, že si v roce 1727 vezme za manželku Veroniku Zakonovou ze Senomat, nicméně dohledat jeho narození se mi nepodaří. Přestože se několik hodin věnuju vypisování všech narozených Ráců z matrik Rakovník 02 a 03, na žádného Václava prostě nenarazím. Nutno však podotknout, že zápisy jsou místy skutečně nečitelné a jinde jsou zas poměrně dost poničené stránky, takže je samozřejmě možné, že se Václav ukrývá právě na těch bílých (nebo naopak černých) místech. Vzhledem k tomu potom existují dvě varianty. Buď byl také synem Davida Ráce, který se v Senomatech oženil roku 1689 a s manželkou Dorotou měl Matěje, Jana, Ondřeje, Ludmilu a Bartoloměje, a nebo se zkrátka do Senomat přistěhoval až někdy později. A ačkoli jsem prošla snad celý rakovnický okres a část kladenského, na další rácovské hnízdo jsem zkrátka nenarazila. A tak nezbývá než se spokojit s dosaženým výsledkem a připustit, že ne vždy se podaří projet vítězným obloukem .