Putování za Vášovými

Pátrání po rodu Vášů začínáme v roce 1903 v obci Starkoč, kde se v domku čp. 73 Bedřichu Vášovi a Marii roz. Tomíškové narodí dcera Vlasta.

A protože se v obci pozdržíme celé půlstoletí, věnujme jí alespoň několik řádek. Nejprve něco málo ke vzniku názvu obce. Udává se, že mohl vzniknout z tradované pověsti o dědkovi s bábou, kteří přeskakovali přes potok. Poté, co dědek přeskočil na druhou stranu, zavolal na bábu „stará skoč“. Podobná je i verze s dědkem a krávou. Je však pravděpodobnější, že jméno obce vzniklo docela prostě podle jména pánů ze Starkoče, kteří zde vládli a obec jim patřila. Podle historika Profouse však vznikl název obce takto:
Stár (= starý) a kocž, jež vzniklo smíšením ze slova kotec – ‘budka, stánek v trhu, krám‘. Časem se na konci jména objevilo písmeno ‚č‘.

Udává se, že v dávných dobách se obyvatelé Starkoče živili chovem ovcí a lovem ryb. Možná i proto se starousedlíci v roce 1830 usnesli, že strouha na návsi se rozšíří na rybníček. Také postavili ze svých prostředků kovárnu a tu pronajímali. Kovář dostal do pronájmu i obecní pozemky a za to musil starousedlíkům provádět práci laciněji než ostatním. Kovárna v roce 1865 vyhořela, byla však znovu za 560 zlatých postavena a rozšířena o pastoušku. Když začali hospodařit na polích i domkaři, museli kováři platit za stejnou práci větší peníze. Dokud kovárna nepotřebovala oprav, bylo dobře. Ale když byla potřeba větší oprava, byly přirážky rozvrženy i na domkaře, začaly nepokoje a spory. Teprve v roce 1901 vyvrcholil desetiletý, bouřlivý spor mezi starousedlíky a domkaři rozsudkem Nejvyššího správního soudu ve Vídni ve prospěch domkařů. Od té doby nesměli starousedlíci užívat louky bezplatně, kovárna i louky jsou majetkem obecním a všichni, kdož kováře potřebují, platili za tutéž práci stejně. V obci od roku 1870 fungovala Občanská záložna se 150 členy, svoji činnost však ukončila v roce 1903. Působily zde oborové spolky jako: Hospodářská beseda, Hospodářské sdružení malozemědělců a domkařů, Svaz pěstitelů čekanky apod. V obci působily i spolky společenské: Sdružení venkovské mládeže, Vzdělávací spolek Havlíček. Další dominantou vedle zmíněné kovárny byla i sušárna. Založili ji J. Krupička a Č. Ptáček. Položení základního kamene 2. července 1885 byla velká událost v obci. Šel na ni průvod občanů od hospody Václava Pavlíka (nyní již zbouraná hospoda Vítkova). Tak vznikla „První česká továrna na zužitkování ovoce“. Již v roce 1886 sušárnu koupilo místní sdružení 12 rolníků a sušárna dostala nový název: Bedřich Váša, Josef Volenec a spol. Noví vlastníci sušili nejen ovoce, ale i čekanku. Byla to surovina pro výrobu cikorky. V roce 1894 však sušárna přešla do rukou jednoho majitele: Bedřicha Váši. V listopadu roku 1908 sušárna vyhořela, ale roku 1909 byla znovu postavena. Miloslav Váša převzal sušárnu v roce 1925 a pokračoval ještě dlouhá léta, až do poloviny 50. let. V roce 1980 se tam ještě sušil chmel pro školní statek v Čáslavi.

V 90. letech však musela být zbourána pro neutěšený stav. Zmíněný Bedřich Váša není ovšem otcem Vlasty Vášové z počátku vyprávění, nýbrž nevlastním bratrem jejího dědečka Jana (*1837). Ale k tomu se ještě dostaneme.

Každopádně jde o příbuzného, protože pomyslné původní hnízdo Vášů je prokazatelně v nedalekém Bílém Podolí.

My zatím ale ještě na chvíli zůstaneme ve Starkoči, vesničce poklidné a malebné, o níž první písemná zmínka je z roku 1352, kdy v místě stávala tvrz a je zde doložena i existence farního kostela. Původní gotický kostel je roku 1714 popisován jako malý a tmavý s jednou věží a dvěma zvony. Současný vrcholně barokní kostel byl postaven v roce 1738 nákladem hraběnky Josefy z Thunu, rozené z Oettigen-Wallerstein. Kostel je obklopen hřbitovem s ohradní zdí, do které je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků rodiny majitelů vesnice Chotouchovských z Nebovid z druhé poloviny 16. a počátku 17. století a má zvláštní a osobitý genius loci. Fara přesídlila roku 1717 do nedaleké Zbyslavi. Do stejného roku se nejspíš na pozemku kolem kostela aktivně pohřbívalo. S jistotou víme, že nejstarší dohledaný Váša zde pochován byl. Zmiňuje se o tom zbyslavská matrika zemřelých … Dodejme jen, že v tomto konkrétním případě se jedná o rok 1703.
Viz. přiložený obrázek, jehož přepis zní:
Podol 20 July Poržbeno gest mrtwe tielo Martina Wassy gehossto mrtwe tielo prži chramu Panie starkoczskem odpocžiwa P. G. J. Prochaska fararž.