Kvůli svému rodnému příjmení jsem měla na základce zvláštní přezdívku. Možná jednu z nejdelších na světě. „Devět druhů masa.“ Kdo tedy neměl o podobě mého rodného příjmení dosud potuchy, tímto vyhrává zlatého Bludišťáka .
Po necelé hodině brouzdání po knihách slabeckých mám téměř jistotu, že v Hřebečníkách, rodné obci mého dědy Josefa, zdobilo příjmení Krůta každého druhého. „Beneš, Beneš, Beneš, … Krůta, … Beneš, … Krůta, Krůta …,“ brblám si pod fousy a nechápavě kroutím hlavou. Tentokrát jsem totiž do pátrání šla s informací, že na celém Rakovnicku v r. 1651 [ze soupisu poddaných podle víry] byla jediná rodina Krůtů, a to v obci Čilá. Což je vesnice sotva 3 km od Hřebečníků. Tím, že je dělí Berounka, však Čilá náleží okresu Rokycany a Hřebečníky Rakovníku. A z jednoho Jiříka uvedeného ve zmíněném SPPV je koncem 19. st. najednou Krůtů tolik, že bych je mohla přehazovat vidlemi.
„Stejně je to příjmení divný,“ pronese můj muž, když už mu Krůta zazní do levého ucha asi popadesáté. A vzápětí hlásí, že gůgl si taky nemyslí, že by původ byl v té americké drůbeži. A známý textař a publicista Jan Krůta se v nějaké diskuzi nechává slyšet, že podle něj se staročeské slovo kruta rovnalo slovu houžev (máčené mladé smrkové větvičky, kterými se vázaly klády ve vory). Obvykle prý mívaly průměr 2 cm a délku nejméně 1,5 m. Bylo jich potřeba velké množství, skladovaly se ve vlhku a připravovali je specialisté. Docela si umím představit, že se o nějakém takovém „specialistovi“ mohlo mluvit jako o „krutovi“. O tom, co dělal kruty. A já jen dodám, že je to vlastně logické …, v kurentu se nad písmenem „u“ píše jakási vlnka nebo kroužek, přesto, že ho čteme krátce. Myslím, že úplně jednoduše při přechodu na nám již známé písmo tam prostě ten háčkokroužek jen nechali. A vznikla krůta . Mnoho krůt.
Nicméně záznam o narození mého dědy Josefa v Hřebečníkách na čp. 26 (*1913) je zatím jasný a srozumitelný a dědova otce Václava (*1877) opět na čp. 26 najdu také téměř okamžitě. Jenže mě zarazí údaj v kolonce o jeho matce. Jmenovala se Marie a rozená byla – Krůtová. Jejím otcem byl František Krůta, obecní pastýř a dokonce žil také v čp. 26. Sodoma Gomora. A nebo ne? Nesmírně zvědavá se pouštím proti proudu času a klasicky si ukládám veškeré nalezené zápisy o komkoli s tím úžasným příjmením. Netrvá dlouho a já čelím další komplikaci. Poté, co totiž objevím narození Václavova otce (pro změnu také Františka) v roce 1848, všimnu si, že jméno jeho otce Franze je v knize zapsáno odlišným rukopisem. Matka Johanna roz. Tuková, dcera krejčího Tuky z Hřebečník 27. Marně však hledám nějaké oddavky. A když je konečně najdu, nestačím se divit. Došlo k nim jaksi až po 8 letech od narození Františka. Mezitím přišli na svět ještě dva Františkovi sourozenci. Jenže ačkoli František má za matku Johannu, druhý Vincenc Joh(Annu) a Marie Annu! A v záznamu o sňatku (1856) je nevěsta zapsána jako Anna. Na nějaký čas mi to pěkně zamotá hlavu, protože z opatrnosti nesmím vyloučit možnost, že holky Tukovy mohly být skutečně dvě. Jak se ale nakonec ukáže, manželům Tukovým se narodí pouze Anna. Na otázku, proč se František s Annou/Johannou vzali až po 3 dětech, možná odpoví douška v oddacím listu, která sděluje, že František Krůta byl vojín a povolení ke sňatku obdržel od velitelstva c.k. pěšího pluku Benedek č.28. Majitelem tzv. osmadvacátníků byl v letech 1849–1889 generálmajor Ludwig von Benedek a osmadvacátníci byli pod jeho vedením nasazeni v r. 1849 proti uherskému povstání. Franz se nejspíš před narozením Františka nestihl oženit, a protože v té době byla vojenská služba už zkrácena z deseti na osm let, při každé povolené dovolence si zvládl akorát pořídit další dítě. Doba mezi prvním a posledním dítětem by tomu odpovídala.
Takže hurá, vyřešeno a zpátky do matrik za Františkovým otcem Antonem, který si v roce 1825 bere za manželku Marii roz. Lehoučkovou z Novosedel. A to se naposledy nacházíme v 19. století, příště se zhoupneme o 30 let zpátky a přivítáme v Hřebečníkách č.p. 27 samotného Antonína, syna Josefa Krůty chalupníka a manželky jeho Marie
rozené ….
chvilka napětí …
ne, nebyla Krůtová ,
ale ano Bé je správně,
překvapivě
Benešová
